Krajské kolo Ekologické olympiády Moravskoslezského kraje 2018

Ve dnech 19. a 20. dubna 2018 proběhlo v Hukvaldech dvoudenní krajské kolo ekologické olympiády, což je soutěž pro středoškolské studenty se zájmem o ekologické chování člověka, o přírodu a její ochranu.

Celostátním pořadatelem a koordinátorem soutěže je Český svaz ochránců přírody (ČSOP), nižší postupová kola pořádají spolupracující partneři, v Moravskoslezském kraji Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, Středisko volného času Ostrava – Moravská Ostrava spolu se spolkem Rosička. Soutěže se účastnily tříčlenné týmy studentů ze středních škol Moravskoslezského kraje. Více na stránkách ekologické olympiády.

Ve školním roce 2017/2018 proběhl 23. ročník této soutěže na téma Dřeviny rostoucí mimo les.

soutěžní návrhy informačních panelů
soutěžní návrhy informačních panelů
přednáška Památné stromy Moravskoslezského kraje
ukázka arboristiky – stromolezectví
ukázka arboristiky - stromolezectví
ukázka arboristiky – stromolezectví
řešení determinace dřevin na hradním nádvoří
vítězové krajského kola 23. ročníku soutěže

Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS č. 7

Vyšlo nové, již sedmé číslo Zpráv Moravskoslezské pobočky ČBS. Zájemci o botaniku a ochranu přírody v něm najdou zprávy z botanických exkurzí a také zajímavé botanické příspěvky. Publikaci vydala Rosička z. s. ve spolupráci s Moravskoslezskou pobočkou ČBS. Podrobnosti o čísle zde.

Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS č. 7 byly vydány s finanční podporou firmy CS CABOT, spol. s r.o. a s finanční podporou z rozpočtu města Valašské Meziříčí na rok 2018 z grantu v oblasti ochrany životního prostředí a ekologie.

    

Publikace s výsledky síťového mapování flóry v okrese Vsetín

Rosička z. s. byla podpořena dotací z grantového programu financovaného z Fondu na podporu fungování neziskových organizací a místních iniciativ na území MAS Střední Vsetínsko, z.s.

Cílem je

vydání publikace s výsledky mapování v roce 2017
obsahuje textovou a fotografickou část
fotografie vzácných a ohrožených druhů a fotografie historicky  známých druhů rostlin v území, které jsou v současnosti nezvěstné

Černí pasažéři

Invaze a expanze rostlin nejsou jen otázkou a problémem dneška. Jedná se o přirozený jev, který možná jen člověk v posledních desetiletích či staletích výrazně urychlil. Příroda není a nikdy nebyla stabilní záležitostí. Příroda tvoří dynamický celek, který se na základě stovek a tisíců nepatrných i gigantických, vnějších i vnitřních vlivů pružně mění a přizpůsobuje.

Společně s člověkem cestuje množství semen rostlin, spor kapradin nebo mechorostů.  Většině těchto černých pasažérů se nový domov někde na náspu železniční tratě nebude zamlouvat. Vzniklá populace bude chvíli živořit a pak vymizí. Takto skončí více než 90 % všech pokusů o dobytí nového území. Několik málo druhů se ale v novém prostředí uchytí. Nedokáží se však namnožit tak, aby se staly hrozbou pro starousedlíky a pomalu s nimi splynou a vytvoří nové obohacené stabilní společenstvo. Pouze výjimky dokáží využít nabídnutý prostor ke katastrofické expanzi, kdy během několika let vytlačí všechny potenciální sousedy a usurpují si prostor jen pro sebe.

Většina nepůvodních druhů se k nám historicky dostala z Mediteránu (oblasti kolem Středozemního moře). Ve středověku k nám přišla velká skupina druhů z Asie, odkud vedly frekventované kupecké stezky. Po objevení Ameriky k nám byly přivezeny druhy, které žily v podobných klimatických podmínkách. Jejich uchycení (etablování) bylo proto velmi snadné a úspěšné. V současnosti je vzhledem k rozvoji letecké a automobilové dopravy přenos nových druhů velmi rychlý.

Polní plevele. Většina polních plevelů přišla s člověkem v počátcích zemědělství před mnoha stovkami let. Tyto druhy, které k nám byly zavlečeny v dávnověku, označujeme jako archeofyty. Příkladem je třeba chrpa polní (Centaurea cyanus) nebo vlčí mák (Papaver rhoeas), ale i běžná kopřiva (Urtica dioica) nebo dnes na Valašsku nezvěstný koukol polní (Agrostemma githago).

vlčí mák (Papaver rhoeas)
chrpa polní (Centaurea cyanus)

Migrace a invaze neprobíhají v krajině nahodile. Rostliny často sledují tzv. přirozené migrační cesty. Valašsko je hornaté území, které je na okolní svět napojeno hlavně přes údolí řek. Vzhledem ke složitému terénu je přirozené, že těmito údolími vedou i další, člověkem vytvořené migrační koridory – cesty a železnice. Všechny tyto koridory jsou si ve své podstatě částečně podobné a vzájemně se doplňují. Břeh řeky, železniční násep a příkopy u hlavních cest představují pro rostliny ideální prostor pro šíření. Navíc se mohou tu a tam svézt jako černí pasažéři s dopravou.

V hornaté krajině Valašska vede hlavní železniční a silniční síť údolím řeky Bečvy. Můžeme tak sledovat hned v těsné blízkosti jak šíření suchomilných druhů podél železnice, tak šíření nepůvodních vlhkomilných druhů podél řeky Bečvy. Zde úsek Vsetín-Janová, tedy začátek údolí, kterým se šíří nepůvodní druhy směrem k Velkým Karlovicím.

železniční stanice Jablůnka

Česká republika je k invazím poměrně náchylná. Její zranitelnost je dána především hustým osídlením a hustou sítí řek, silnic i železnic, kudy se druhy často šíří. Stejně tak je na tom i Valašsko. Hustá síť cest, železnic a vodní síť otevírají cestu „černým pasažérům“.

Najdete-li zajímavou rostlinu na takovýchto místech, pošlete nám, prosím, foto. Možná se jedná o nový druh pro Vsetínsko. Předem děkujeme.

Botanická exkurze k řece Bečvě v Hustopečích nad Bečvou

 

Botanická exkurze k řece Bečvě v Hustopečích nad Bečvou se místo původně avizovaného data 19. srpna uskuteční o týden později, tj. v sobotu 26. srpna.

 

Exkurze s RNDr. Janou Tkáčikovou a Mgr. Barborou Hertlovou povede přes lužní lesy, dubohabřiny a štěrkové náplavy.
Délka je necelých 8 km, trasa zakreslená do mapy zde: https://mapy.cz/s/1GKpH.

Sraz na vlakovém nádraží v Hustopečích nad Bečvou v 9:15 hodin (odjezd vlaku z Valašského Meziříčí v 8:37 hod, z Hranic na Moravě v 8:50 hod).
Pro více informací volejte 737 589 199 nebo 727 974 625.

Exkurze je poslední akcí Valašskomeziříčského kulturního léta, kterou pořádá Muzejní a galerijní centrum Valašské Meziříčí.

Exkurze je doprovodnou akcí k výstavě VZPOMÍNKY NA VELKOU VODU.

Výstava probíhá od 20.6.2017 do 27.8.2017 a její součástí je i problematika výstavby vodního díla Skalička. Pro více informací sledujte v záložce Naše témata odkaz Spojená Bečva.