Publikace s výsledky síťového mapování flóry v okrese Vsetín

Rosička z. s. byla podpořena dotací z grantového programu financovaného z Fondu na podporu fungování neziskových organizací a místních iniciativ na území MAS Střední Vsetínsko, z.s.

Cílem je

vydání publikace s výsledky mapování v roce 2017
obsahuje textovou a fotografickou část
fotografie vzácných a ohrožených druhů a fotografie historicky  známých druhů rostlin v území, které jsou v současnosti nezvěstné

Černí pasažéři

Invaze a expanze rostlin nejsou jen otázkou a problémem dneška. Jedná se o přirozený jev, který možná jen člověk v posledních desetiletích či staletích výrazně urychlil. Příroda není a nikdy nebyla stabilní záležitostí. Příroda tvoří dynamický celek, který se na základě stovek a tisíců nepatrných i gigantických, vnějších i vnitřních vlivů pružně mění a přizpůsobuje.

Společně s člověkem cestuje množství semen rostlin, spor kapradin nebo mechorostů.  Většině těchto černých pasažérů se nový domov někde na náspu železniční tratě nebude zamlouvat. Vzniklá populace bude chvíli živořit a pak vymizí. Takto skončí více než 90 % všech pokusů o dobytí nového území. Několik málo druhů se ale v novém prostředí uchytí. Nedokáží se však namnožit tak, aby se staly hrozbou pro starousedlíky a pomalu s nimi splynou a vytvoří nové obohacené stabilní společenstvo. Pouze výjimky dokáží využít nabídnutý prostor ke katastrofické expanzi, kdy během několika let vytlačí všechny potenciální sousedy a usurpují si prostor jen pro sebe.

Většina nepůvodních druhů se k nám historicky dostala z Mediteránu (oblasti kolem Středozemního moře). Ve středověku k nám přišla velká skupina druhů z Asie, odkud vedly frekventované kupecké stezky. Po objevení Ameriky k nám byly přivezeny druhy, které žily v podobných klimatických podmínkách. Jejich uchycení (etablování) bylo proto velmi snadné a úspěšné. V současnosti je vzhledem k rozvoji letecké a automobilové dopravy přenos nových druhů velmi rychlý.

Polní plevele. Většina polních plevelů přišla s člověkem v počátcích zemědělství před mnoha stovkami let. Tyto druhy, které k nám byly zavlečeny v dávnověku, označujeme jako archeofyty. Příkladem je třeba chrpa polní (Centaurea cyanus) nebo vlčí mák (Papaver rhoeas), ale i běžná kopřiva (Urtica dioica) nebo dnes na Valašsku nezvěstný koukol polní (Agrostemma githago).

vlčí mák (Papaver rhoeas)
chrpa polní (Centaurea cyanus)

Migrace a invaze neprobíhají v krajině nahodile. Rostliny často sledují tzv. přirozené migrační cesty. Valašsko je hornaté území, které je na okolní svět napojeno hlavně přes údolí řek. Vzhledem ke složitému terénu je přirozené, že těmito údolími vedou i další, člověkem vytvořené migrační koridory – cesty a železnice. Všechny tyto koridory jsou si ve své podstatě částečně podobné a vzájemně se doplňují. Břeh řeky, železniční násep a příkopy u hlavních cest představují pro rostliny ideální prostor pro šíření. Navíc se mohou tu a tam svézt jako černí pasažéři s dopravou.

V hornaté krajině Valašska vede hlavní železniční a silniční síť údolím řeky Bečvy. Můžeme tak sledovat hned v těsné blízkosti jak šíření suchomilných druhů podél železnice, tak šíření nepůvodních vlhkomilných druhů podél řeky Bečvy. Zde úsek Vsetín-Janová, tedy začátek údolí, kterým se šíří nepůvodní druhy směrem k Velkým Karlovicím.

železniční stanice Jablůnka

Česká republika je k invazím poměrně náchylná. Její zranitelnost je dána především hustým osídlením a hustou sítí řek, silnic i železnic, kudy se druhy často šíří. Stejně tak je na tom i Valašsko. Hustá síť cest, železnic a vodní síť otevírají cestu „černým pasažérům“.

Najdete-li zajímavou rostlinu na takovýchto místech, pošlete nám, prosím, foto. Možná se jedná o nový druh pro Vsetínsko. Předem děkujeme.

Botanická exkurze k řece Bečvě v Hustopečích nad Bečvou

 

Botanická exkurze k řece Bečvě v Hustopečích nad Bečvou se místo původně avizovaného data 19. srpna uskuteční o týden později, tj. v sobotu 26. srpna.

 

Exkurze s RNDr. Janou Tkáčikovou a Mgr. Barborou Hertlovou povede přes lužní lesy, dubohabřiny a štěrkové náplavy.
Délka je necelých 8 km, trasa zakreslená do mapy zde: https://mapy.cz/s/1GKpH.

Sraz na vlakovém nádraží v Hustopečích nad Bečvou v 9:15 hodin (odjezd vlaku z Valašského Meziříčí v 8:37 hod, z Hranic na Moravě v 8:50 hod).
Pro více informací volejte 737 589 199 nebo 727 974 625.

Exkurze je poslední akcí Valašskomeziříčského kulturního léta, kterou pořádá Muzejní a galerijní centrum Valašské Meziříčí.

Exkurze je doprovodnou akcí k výstavě VZPOMÍNKY NA VELKOU VODU.

Výstava probíhá od 20.6.2017 do 27.8.2017 a její součástí je i problematika výstavby vodního díla Skalička. Pro více informací sledujte v záložce Naše témata odkaz Spojená Bečva.

výstava Vzpomínky na velkou vodu

Výstava probíhá od 20. 6. 2017 do 27. 8. 2017 a její součástí je i problematika výstavby vodního díla Skalička. Pro více informací sledujte v záložce Naše témata odkaz Spojená Bečva.

Výstavní projekt k 20. výročí povodní ve Valašském Meziříčí a okolí přibližuje nejen poslední velkou živelnou událost v roce 1997. Problematická poloha mezi dvěma Bečvami zapříčiňuje, že město Valašské Meziříčí je čas od času ohrožováno povodněmi. Výstava se zabývá nejen poslední velkou živelnou událostí v roce 1997, ale také povodněmi v historii města Valašského Meziříčí a jeho okolí a rovněž problematikou protipovodňové ochrany výstavbou vodních prvků s dopady na životní prostředí.

Výstavu realizovalo Muzejní a galerijní centrum ve Valašském Meziříčí. Rosička z. s. připravila ve spolupráci s Hnutím Duha Olomouc a Českým svazem ochránců přírody ve VM informační panely o vzácných rostlinách a zvířatech v povodí Bečvy a panely věnované unikátnímu toku Bečvy a jeho ohrožení výstavbou vodního díla Skalička.

VZÁCNÉ A OHROŽENÉ ROSTLINY

Wanted – hledá se – švihlík krutiklas!

I na konci léta překvapivě rozkvétá několik orchidejí. Jednou z nich je velmi nenápadná drobná orchidej švihlík krutiklas. Je to nejpozději kvetoucí orchidej – kvete zhruba od srpna do října. A patří k nejohroženějším rostlinám Evropy. Ani u nás nebyl švihlík nikdy hojný, přestože se v literatuře objevují údaje z asi 100 lokalit. Dnes roste na posledních třech místech v ČR! Nejbližším místem jsou  Hostýnské vrchy, kde překvapivě roste na jedné zahradě v  několikrát ročně koseném trávníku.

Výzva k nalezení kruštíku na Vsetínsku je velmi aktuální. Jeho znovunalezení je totiž velmi pravděpodobné. Až do roku 1950 je uváděn ještě z řady obcí vsetínského okresu od Rožnova přes Valašské Meziříčí až po Vsetín. Poslední nálezy jsou z roku 1954 z Vidče, Vigantic, Velké Lhoty u Valašského Meziříčí, Hutiska-Solance, Stříteže a Zděchova. Dnes je na Vsetínsku nezvěstný, ale vzhledem k nenápadnosti rostliny je možné, že roste na některé z kosených zahrádek nebo v sadech, které vzhledem trávníku připomínají zaniklé ovčí pastviny.

Právě zánik pastvy, respektive výrazně odlišný způsob hospodaření způsobený změnou vlastnictví pozemků po roce 1948 zavinil vymření této orchideje na Vsetínsku.

Poznat tuto orchidej není těžké, protože švihlík má ojedinělý tvar květenství – spirálovitě stočený klas – podle kterého získala tato orchidej i své české jméno. Tvar květenství je i základem latinského jména Spiranthes, které je složeno z řeckých slov speira = spirála (nebo závit) a anthos = květ.

Švihlík má v rámci středoevropských orchidejí zcela výjimečný životní cyklus. Růžice zelených listů vyrůstá z nové hlízy, do které jsou ukládány zásobní látky pro příští rok, zatímco květonosná lodyha vyrůstá z loňské hlízy, na které jsou zelené listy již zcela odumřelé. Listy totiž na hlíze vytrvávají přes zimu, na jaře odumírají a v jejich středu vyráží květonosná lodyha.

Jak už bylo zmíněno, švihlík patří mezi orchideje ohrožené vymřením. Proto je zařazen do nejvyšších kategorií ohrožení – ke kriticky ohroženým rostlinám naší květeny (C1t) a ve stejné kategorii je chráněn také zákonem (§1). Stejně jako všechny ostatní orchideje je i švihlík chráněn mezinárodní úmluvou CITES.

Zajímá nás, zda neroste na některé ze soukromých zahrad, zejména tam, kde se často seče trávník nakrátko, třeba i sekačkou. Najdete-li švihlík nebo švihlíku podobnou rostlinu, pošlete nám, prosím, fotografii. Předem děkujeme!

detail květu
spirálovitě stočené květenství švihlíku krutiklasu

Krajské kolo Ekologické olympiády Moravskoslezského kraje 2017

Ve dnech 6. a 7. dubna 2017 proběhlo krajské kolo ekologické olympiády – soutěže pro středoškolské studenty se zájmem o přírodu, její ochranu a povědomím o ekologickém chování člověka.

Celostátním pořadatelem a koordinátorem soutěže je Český svaz ochránců přírody (ČSOP), nižší postupová kola pořádají spolupracující partneři, v Moravskoslezském kraji Muzeum Beskyd Frýdek-Místek spolu se spolkem Rosička. Soutěže se účastnily tříčlenné týmy studentů. Více na stránkách www.ekolympiada.cz

Ve školním roce 2016/2017 proběhl 22. ročník této soutěže na téma Biokoridory a biobariéry.

 

     

Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS č. 6

Vyšlo nové, již šesté číslo Zpráv Moravskoslezské pobočky ČBS. Zájemci o botaniku a ochranu přírody v něm najdou zprávy z botanických exkurzí a také zajímavé botanické příspěvky. Publikaci vydala ve spolupráci s Moravskoslezkou pobočkou ČBS Rosička z. s. a Muzeum regionu Valašsko. Podrobnosti o čísle zde.

Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS č. 6 byly vydány s finanční podporou firmy CS CABOT, spol. s r.o. a s finanční podporou z rozpočtu města Valašské Meziříčí na rok 2017 z grantu v oblasti ochrany životního prostředí a ekologie.