Výstava probíhá od 20. 6. 2017 do 27. 8. 2017 a její součástí je i problematika výstavby vodního díla Skalička. Pro více informací sledujte v záložce Naše témata odkaz Spojená Bečva.
Výstavní projekt k 20. výročí povodní ve Valašském Meziříčí a okolí přibližuje nejen poslední velkou živelnou událost v roce 1997. Problematická poloha mezi dvěma Bečvami zapříčiňuje, že město Valašské Meziříčí je čas od času ohrožováno povodněmi. Výstava se zabývá nejen poslední velkou živelnou událostí v roce 1997, ale také povodněmi v historii města Valašského Meziříčí a jeho okolí a rovněž problematikou protipovodňové ochrany výstavbou vodních prvků s dopady na životní prostředí.
Výstavu realizovalo Muzejní a galerijní centrum ve Valašském Meziříčí. Rosička z. s. připravila ve spolupráci s Hnutím Duha Olomouc a Českým svazem ochránců přírody ve VM informační panely o vzácných rostlinách a zvířatech v povodí Bečvy a panely věnované unikátnímu toku Bečvy a jeho ohrožení výstavbou vodního díla Skalička.
Pokračujeme v síťovém mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín!
Projekt Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín mimo CHKO Beskydy běží od roku 2013. Je zaměřený na floristický průzkum území vsetínského okresu mimo CHKO Beskydy. Každoročně probíhá mapování na ploše zhruba 10ti mapovacích čtverců. Pokračujeme v mapování také v roce 2017. Projekt realizuje Rosička z. s. Bližší informace naleznete na stránkách projektu na www.mapovanivs.cz.
Ve dnech 6. a 7. dubna 2017 proběhlo krajské kolo ekologické olympiády – soutěže pro středoškolské studenty se zájmem o přírodu, její ochranu a povědomím o ekologickém chování člověka.
Celostátním pořadatelem a koordinátorem soutěže je Český svaz ochránců přírody (ČSOP), nižší postupová kola pořádají spolupracující partneři, v Moravskoslezském kraji Muzeum Beskyd Frýdek-Místek spolu se spolkem Rosička. Soutěže se účastnily tříčlenné týmy studentů. Více na stránkách www.ekolympiada.cz
Ve školním roce 2016/2017 proběhl 22. ročník této soutěže na téma Biokoridory a biobariéry.
Vyšlo nové, již šesté číslo Zpráv Moravskoslezské pobočky ČBS. Zájemci o botaniku a ochranu přírody v něm najdou zprávy z botanických exkurzí a také zajímavé botanické příspěvky. Publikaci vydala ve spolupráci s Moravskoslezkou pobočkou ČBS Rosička z. s. a Muzeum regionu Valašsko. Podrobnosti o čísle zde.
Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS č. 6 byly vydány s finanční podporou firmy CS CABOT, spol. s r.o. a s finanční podporou z rozpočtu města Valašské Meziříčí na rok 2017 z grantu v oblasti ochrany životního prostředí a ekologie.
Řeka Bečva je poslední šterkonosnou řekou v České republice. Jedinečný souvislý tok má být přerušen přehradou Skalička u Teplic nad Bečvou. Rosička z. s. se připojila ke snaze změnit plánovanou výstavbu přehrady na variantu suchého poldru, který je mnohem šetrnějším řešením. Více na stránkách iniciativy Spojená Bečva www.spojenabecva.cz
Dne 14.9.2016 zrušila Rada města Nový Jičín na své 34. schůzi záměr o výstavbě vyhlídky na Svinci, na základě vyhodnocení ankety.
Následně po rozhodnutí Rady města o zrušení záměru provést stavbu vyhlídky na Svinci stáhlo Město Nový Jičín dne 15. 9. 2016 u Krajského úřadu Moravskoslezského kraje dvě podané žádosti: 1) o povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a 2) o povolení výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích. Tyto výjimky Město Nový Jičín totiž požadovalo pro realizaci záměru „Vyhlídka Svinec“, protože chtělo stavět v přírodní rezervaci, kde je ze zákona zakázáno povolovat a umisťovat nové stavby.
V řízení o výjimkách byly spolkem Rosička předloženy argumenty proti plánované stavbě a to především z důvodů citelného zásahu do přírodní rezervace a tam žijících či rostoucích vzácných živočichů a rostlin. Posláním přírodní rezervace Svinec je zabezpečení ochrany floristicky bohatých květnatých luk, pastvin a lesních ekosystémů s výskytem silně ohrožených a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Protože město Nový Jičín jako žadatel o výjimky vzalo své žádosti zpět, Krajský úřad Moravskoslezského kraje dne 4. 10. 2016 zastavil obě řízení. Tím i po formální stránce město Nový Jičín ukončilo své snahy o stavbu vyhlídky na Svinci.
Výsledkem aktivního přístupu veřejnosti je, že v současné době město Nový Jičín upustilo od záměru stavby vyhlídky na Svinci.
Děkujeme všem, kterým nebyl osud Svince lhostejný a vyjádřili svůj názor ať již v anketě, peticích nebo přímo představitelům města Nový Jičín.
Rosička z. s. byla podpořena dotací z grantového programu financovaného z Fondu na podporu fungování neziskových organizací a místních iniciativ na území MAS Střední Vsetínsko, z. s.
Valašsko si dosud uchovalo jedinečnou krajinu s několika přírodními zvláštnostmi, ke kterým patří i vymírající strom tis (Taxus baccata). Už v roce 1931 píše v časopise Naše Valašsko moravský botanik Gustav Říčan: „tis vymírá, ač býval před několika stoletími dosti rozšířenou složkou bukového lesa, asi jako nyní javor. Hlavní příčinou vyhubení tisu byl jeho pomalý růst; strom potřeboval půl tisíciletí, aby vydal kmen půl metru silný. Pak byl tis hojně vyhledáván k hotovení nádob, lžic, nožů, luků a samostřílů, jelikož skýtá dřevo tvrdé, pevné, proti hnilobě a pukání odolné. Nyní jsou zachovány na Moravě jen jednotlivé tisové stromy, většinou velkého stáří, na něž se hledí jako na vzácnou přírodní památku. To platí ovšem jen o stromech samorostech, stromů tisových v minulém století úmyslně sázených v sadech i lesích jest dosti“.
Říčanovo konstatování je platné do dnešních dnů. Tis je velmi vzácný v celé České republice, dochoval se především na strmých, skalnatých a těžce přístupných stanovištích (Křivoklátsko, Moravský kras, kaňon Vltavy). A na Valašsku najdeme už opravdu jen několik starých tisových velikánů (Velké Karlovice – Jezerné a Podťaté, Nový Hrozenkov – Stanovnica, Zubří). To, že tis byl v minulosti na Valašsku mnohem více rozšířen, dokládají i místní názvy – Tisňavy (Velké Karlovice, Valašská Bystřice), Tisový (Velké Karlovice), Tisůvka (Brňov), Tisová (Liptál) a další. V ČR patří tis mezi ohrožené a zákonem chráněné druhy rostlin.
Tis ve Velkých Karlovicích na Bezkydě, K. Puszkailer, asi 1930, fotoarchiv MRV.
V současnosti je využití tisu pouze okrasné, sadovnické. K znečistěnému ovzduší je tolerantní, často je proto vysazován ve městech. Velmi dobře snáší sestřih i silný ořez, dobře se tvaruje a požadovaný tvar si dlouho uchovává. V našich parcích je často vysazovaný také příbuzný tis prostřední Taxus ×media, který vznikl křížením tisu červeného s tisem japonským.
Na závěr varování, téměř celá rostlina našeho domácího tisu i křížence je jedovatá, pouze červený „míšek“ obalující semena jedovatý není.
